Every donation counts

FAKE IT EASY!!

One thing..

..I would possibly never stop believing in is human creativity.

Having no idea where it comes from but being sure it somehow is well connected to the man’s need for freedom.

Estelle’s “Come Over” by Anuhea from Maui, Hawaii

Song for today

Not autumn but spring is about to come to my life…

1933年の十九の春の歌です。。。

květy voskovky zasypavají mě když spím

olejem vonným jsem

zapaluji se

procházím

starobylými dveřmi obrostlými pralesní věčností

na kamenných nádobách nánosy pylu

dávno zmizelých rostlin

prosévám jej mlhavými vzpomínkami na doby

kdy jsem nebyla zde jako teď

stín, kterým jsem

zanechává jen kouřové stopy

a tvaruje to, co zůstává,

když esence vůně

je víc než já

“UN LINGUAGGIO DIVERSO È UNA DIVERSA VISIONE DELLA VITA.”

Federico Fellini

Na balkoně dnes ležel malý ptáček

jeho krásné nehybné tělíčko

bylo chladné plné míru a pokoje

v den kdy si ke mně přišel zemřít mi puklo srdce

s podivem jsem pozorovala horkou lávu

která z něj nepřestává vytékat

udivila jsem sebe samu svou fyziologií

že se pohybuje to

co se zdálo být z kamene se mi nesnilo

ten ptáček který mě přišel vysvobodit

skončil v koši na odpadky

a kdyby to prázdno tak nesnesitelně nebolelo

nevěděla bych že tu kdy byl

Ten den jsem měla být opět zkoušená z fyziky. Vždycky jsem se předem třásla, i když nemusela, protože paní, co snídala z vlastního tupé a bez okolků lhala z okna, nerozuměla fyzice o nic víc než já. Nebyla přestávka, přesto jsem se procházela po chodbách, což se nesmělo. Pan ředitel, slizký jako ten soused, jehož manželka hrála tak teskně na piano a přitom žila s vlastními výkaly, čehož soused ani trochu nedbal, i když dbát mohl…tak tenhle zlému chlápkovi podobný ředitel se po chodbě procházel zrovna tak jako já. Nikdy předtím jsem si nevšimla, že by místo ruky měl, vlastně jeho ruka byla takový růžolící pahýlek, končící někde v oblasti loktu. Na jeho konci byla naražená hlava, identická s ředitelovou, alespoň to jsem si myslela, než ředitel promluvil. Překvapivě vlezlým tónem mě představil druhé hlavě. Byl to jeho dementní bratr, kterého venčil, protože v ústavu, který nebyl nic jiného než juke-boxu podobný automat, měli prázdniny. Nebylo jak potřást jeho pravicí, žádnou neměl, symbolicky jsem tedy potřásla pravou obroučkou jeho zlatých lenonek. Pak už jsem jen sledovala, jak hlava hopká po křeččím terariu ve snaze vypudit ze sebe veškeré vnitřnosti tak, jak se to dělá s chobotnicemi, když jeden chce docílit toho, aby se jejich chapadla přestala hýbat. Snad už byl dovyprázdněn, když jsem se rozesmála, protože připomínal legrační slepičky na klíček, se kterými jsem si hrála, když jsem se za chobotnicemi vypravila na ostrov, vzdáleně tak krásný, ve skutečnosti celý vyrobený ze zapomenutýh pet lahví…

Maluju štěstí na zeď

omítkou prostupují

starobylé mapy

v několika vrstveních

se mi zjevují zapomenuté šuplíky, konzervy minulosti

otevřít a pochopit,

že veškeré pokusy o zachycení okolí štětcem,

jsou marné, tristní

nikdy nebudu umět malovat…

poletucha

nádiva

kolohnát

jeliman

strašpytel

pecivál

marnotratník

ničema

ťulpas

protiva

sukničkář

darmožrout

utřinos

paňáca

floutek

držgrešle

otrapa

tichošlápek

hromdopolice

kakabus

násoska

bouřlivák

tlučhuba

darmošlap

hochštafler

ouřada

pánbíčkář

větroplach

holomajzník

chytrolín

hrdopýšek

nactiutrhač

fanfarón

nelida

prostopášník

sabotér

pučmidrát

hrubián

plašmuška

proutník

vejpitek

pomstychtivec

ochmelka

hamižník

seladon

vejlupek

nekňuba

budižkničemu

ťulpas

poklonkář

syčák

řimbaba

pobuda

nepřejícník

výtečník

pruďas

hnidopich

podržtaška