Na balkoně dnes ležel malý ptáček

jeho krásné nehybné tělíčko

bylo chladné plné míru a pokoje

v den kdy si ke mně přišel zemřít mi puklo srdce

s podivem jsem pozorovala horkou lávu

která z něj nepřestává vytékat

udivila jsem sebe samu svou fyziologií

že se pohybuje to

co se zdálo být z kamene se mi nesnilo

ten ptáček který mě přišel vysvobodit

skončil v koši na odpadky

a kdyby to prázdno tak nesnesitelně nebolelo

nevěděla bych že tu kdy byl

Advertisement

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Connecting to %s


Follow

Get every new post delivered to your Inbox.